Snažíte se svému dítěti pomoci a pravidelně mu asistujete u psaní úkolů? Vaše pomoc může být mnohdy přínosná, ale v některých chvílích můžete sklouznout k nadměrnému poučování či vám jednoduše bouchnou nervy. Takové situace pro dítě však přínosné nejsou vůbec.
Rodič „kontrolór“
Dítě přijde domů ze školy, převlékne se a razí na kroužek. Po návratu z kroužku ho čekají ještě úkoly. Každý rodič chce dítěti při jejich plnění pomoci, někteří rodiče však mohou svým chováním spíše stresovat a demotivovat. Rodič se totiž často při psaní úkolů mění v jakéhosi pedanta, kontrolóra, který nechápe, jak to, že to dítěti nejde. Zkuste se trochu povznést nad preciznost a pochopit, že se dítě všemu novému teprve učí a tím, že jej budete sekýrovat a říkat, jak je hloupé, ničeho nedocílíte.
Nejčastější rodičovské chyby
Snažte se především vyhnout notoricky známým doporučením, jako například: „Soustřeď se. Mysli! Ty to nevidíš?“ Taková doporučení dítěti v ničem nepomohou a dítě vlastně přesně neví, co má dělat. Vyhněte se také abstraktním radám, které jsou pro dítě španělskou vesnicí. Například věta: „Trpělivost růže přináší.“, je pro dítě naprosto k ničemu a může je pochopit spíše negativně. Co vašemu dítěti stoprocentně nepomůže, je moralizování, kterým ho budete zbytečně shazovat. Tím, že dítěti řeknete, že to takhle nikam nedotáhne, ho vůbec nepodpoříte a podkopáváte jeho snažení.
Vyhněte se…
Důležité je také zapomenout na srovnávání, a to ať s vámi samými či se starším sourozencem. Tím dítěti práci spíše znechutíte. Dítě také u psaní domácích úkolů neurážejte, nezesměšňujte a jinak neponižujte. Dítě má jakýsi upřímný radar a takové narážky snadno rozezná. Snažte se jako rodiče býti trpělivými, udělejte si na dítě dostatek času. Právě časová tíseň a únava stojí za mnohými problémy a spory, které při psaní úkolů nastávají. Udělejte úkoly raději ihned po škole, kdy má dítě i vy dostatek energie. Večer už to pro vás i pro dítě bude jen utrpení.