Čas je neúprosný. Utíká rychleji než Usain Bolt a nejde ho přetočit zpátky jako kazetu s hity předminulé dekády. Proto by žádná žena neměla zbytečně odkládat početí dítěte – biologické hodiny výstražně tikají, a jakmile odbijí dvanáctou, je příliš pozdě. A pokud si říkáte, že není kam spěchat, protože „přece máme to skvělé umělé oplodnění“, žijete v omylu. Zdaleka ne každá má to štěstí jako Omkari Panwar. Nejstarší matka dvojčat sice porodila císařským řezem v 70 letech, ale rozhodně nepatří mezi standardní klientky klinik.
Kvalita vajíček s přibývajícími léty klesá
Moderní medicína dokáže hotové zázraky a umělé oplodnění je na velmi vysoké úrovni. Jenomže roli hrají i jiné faktory, které ošálit nelze. Čím je žena starší, tím jsou její pohlavní buňky méně kvalitní. Počet životaschopných vajíček je ve vyšším věku podstatně méně a logicky klesá pravděpodobnost úspěšného otěhotnění.
O tom, že je kam spěchat, by vás mohly přesvědčit následující čísla: míra úspěšného početí u žen ve věku 45 let se pohybuje mezi jedním až dvěma procenty. O něco jiná by byla situace, kdy žena použije oocyty od dárkyně. Pak se může úspěšnost vyšplhat až k šedesáti procentům.
Jaká je tedy maximální věková hranice pro mimotělní otěhotnění?
Zatímco darování spermií a vajíček je ze strany klinik striktně limitováno věkem, umělé oplodnění můžete teoreticky podstoupit kdykoliv. Počítejte však s tím, že vám pojišťovna zákrok proplatí pouze do 39. narozenin.
Co se týče odborného doporučení ze strany lékařů, ženy by podle nich neměly podstupovat zákrok ve věku nad 49 let. A to nejen ze zdravotních důvodů, ale také proto, že při výraznějším přesáhnutí doporučené hranice klesá pravděpodobnost, že dítě dospěje za života matky.