Trápí vás váš potomek? Usínáte s pocitem, že nad ním nemáte kontrolu, že vás vůbec neposlouchá a na vše reaguje slovíčkem „ne“? Vzdoruje vám a vy s ním nemůžete hnout? Že se s ním nedá nic dělat? Ale dá!
Buďte i přísní
Samozřejmě, že by mělo každé dítě vyrůstat obklopené láskou, ale někdy je nutné dítěti určit, co je správné, a co už je příliš. Vždy nemůže být po jeho vůli a je přirozené, že dítěti ukážete, co smí, a co ne. Pravdou je, že rodiče často ví, co je pro dítě dobré a bezpečné, a není správné vždy dítěti ustupovat. I když je určitá míra vzdoru a tvrdohlavosti u dětí v batolecím a následně předškolním věku celkem běžná, také důležitá pro vývoj jejich osobnosti a postoje ke světu. Přesto je však nutné ze strany rodičů dítě usměrňovat, aby se celá vzdorovitost nevymkla kontrole a neproměnila se v dítě nevychované, které bude mít problém s respektem a autoritami.
Pozor na přílišnou benevolentnost
Jste-li typem rodiče, který je velmi benevolentní, vaše výchova není příliš důsledná a vám mnohé prohřešky nevadí, nebo spíše již nemáte nervy na to, abyste je řešili, může se vám takovýto způsob výchovy vymstít. Z dlouhodobého hlediska totiž takovýto přístup k výchově potomkovi příliš neprospívá.
Výzva pro rodiče
Střídající se období vzdoru jsou výzvou pro rodiče a jejich trpělivost. Děti, které se vztekají, křičí a uráží se, jsou opravdovým oříškem, ale rodič musí být v těchto případech důsledný a vydržet. Snažte se mít pro dítě pochopení, dopřávat mu lásku, ale i důslednou výchovu, kterou ho připravujete na budoucí život. Snažte se především neproměnit se v dětského nepřítele, ale být stále parťákem, ke kterému bude mít dítě důvěru, svěří se mu apod. Je to obtížné najít přirozený střed mezi káravým a milujícím rodičem. Dopřejte dítěti lásku, ale stanovte mu také potřebné hranice.